Na biologickém boji proti mouchám se paradoxně podílí i jim příbuzný druh z řádu dvoukřídlí, dravá moucha Ophyra aenescens (produkt Biofly).
Má kovově lesklé černé tělo a je o něco menší než moucha domácí. Její larva se vyvíjí ve stejných organických substrátech, jako larvy druhů M. domestica a S. calcitrans s tím rozdílem, že se živí na rostlinách – tudíž neobtěžuje zvířata. Je známo, že larvy druhu O. aenescens jsou schopny ve fázi 3. instaru požírat larvy škodlivých much ve fázi 1. instaru. Na začátku 80. let minulého století byla provedena v USA studie v chovech drůbeže. V těchto chovech byl sledován vývoj přirozeně se vyskytujících populací mouchy domácí (Musca domestica) a druhu Ohphyra aenescens.
Bylo zjištěno, že rok poté, co byla vyloučena insekticidní ochrana se moucha O. aenescens stala dominantní a populaci mouchy domácí potlačila na minimum. Jedním z faktorů, který předurčuje mouchu druhu O. aenescens k tomu, aby byla úspěšným bioagens je její rozmnožovací schopnost. Jedna samice může mýt více jak 300 potomků v první generaci. Také má poměrně rychlý vývoj a při 26 °C se jedna generace vyvine za 14 dnů. Komerčně se moucha O. aenescens dodává ve stadiu kukly. Tyto kukly se pak umísťují (věsí) do chovů zvířat ve speciálních hnízdech, kde jsou problémy s mouchami, zejména pak v bezstelivových provozech s rošty. Z kukel se líhnou dospělci a kladou vajíčka do stejných míst jako moucha domácí a bodalka stájová. Celosvětově má tento druh uplatnění i v chovech prasat a to vzhledem k používaným technologiím.
Závěrem je nutné poznamenat, že téměř stoprocentní účinnosti této metody může být však dosaženo pouze tehdy, jsou-li splněna všechna pravidla a kázeň v načasování, dávkování, odklizu exkrementů, krmiv a nečistot.
Použitá literatura je dostupná u autorů:
- Ing. Daniel Falta, Ph.D.
- Ing. Jiří Andrýsek
- Prof. Ing. Gustav Chládek, CSc.
- Prof. Francois Lategan, Ph.D. (JAR)
- Ústav chovu a šlechtění zvířat
- Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně (AF MENDELU)