ŠKODLIVÉ MOUCHY V CHOVECH
V chovech hospodářských zvířat patří mezi nejvýznamnější škůdce dvoukřídlí hmyz. Mezi dvoukřídlé, kteří se nejčastěji vyskytují ve stájích, patří zástupci čeledi mouchovití, bzučivkovití, výkalnicovití, masařkovití, octomilkovití, komárovití a hrbilkovití.
Mouchá domácí
Nejčastěji se potkáme s mouchou domácí (Musca domestica). Je známá jako vektor řady chorob a pokud se vyskytuje ve vysokých četnostech, způsobuje pokles dojivosti, přenos nemocí u telat, negativně ovlivňuje pohodu zvířat (welfare) a snižuje intenzitu růstu u ostatních kategorií. Moucha domácí patří mezi nejkosmopolitnější druhy na světě. Setkáváme se s ní v tropických regionech, ale nalezneme ji i v arktických oblastech. Jeden z faktorů, díky kterým je tento druh tak úspěšný, jsou jeho potravní návyky.
V našich podmínkách se již v březnu se objevují první mouchy na oknech a půdách. Za příznivých podmínek trvá celý vývoj asi 2 týdny. Přezimuje ve stadiu larvy nebo kukly.
Moucha domácí je schopna se živit téměř všemi druhy organické hmoty, stejně tak se vyvíjet ve velmi širokém spektru organických substrátů a hodně často je také navázána na různé druhy lidské aktivity včetně chovu zvířat. Moucha domácí stejně jako většina obtížného hmyzu patří mezi r-stratégy. To zjednodušeně znamená, že vyniká vysokou rozmnožovací schopností. Bylo prokázáno, že jedna samice naklade při 25°C 729 vajíček. Při souhře ideálních faktorů může populace mouchy domácí narůst ve velmi krátké době z relativně malé četnosti na velmi vysoké hodnoty. Zásadním faktorem, který má vliv na rychlost vývoje populace je teplota. Například při 32 – 37 °C trvá stadium kukly pouze 2 – 6 dnů, ale při 14 °C to může být až 27 dní. Stejně tak bylo prokázáno, že při nižších teplotách žije dospělec mouchy domácí déle než při teplotách nad 30 °C. Obecně lze říct, že při vyšších teplotách (letní měsíce) trvá vývoj jedné generace 7 – 10 dní, a během léta jich může být až 12.
V našich podmínkách se již v březnu se objevují první mouchy na oknech a půdách. Přezimuje ve stadiu larvy nebo kukly.
Bodalka stájová
Dalším druhem dvoukřídlého hmyzu, se kterým se často setkáváme v chovech je bodalka stájová (Stomoxys calcitrans). Má podobný životní cyklus jako moucha domácí, ale dospělci obou pohlaví se živí krví. Mezi nejčastější hostitele patří skot a koně. Podobně jako moucha klade i bodalka značná množství vajíček, avšak na rozdíl od ní je její vývojový cyklus o něco delší a jedna generace trvá přibližně 2-5 týdnů. Pro naše účely budeme oba druhy označovat jako mouchy.
ZTRÁTY ZPŮSOBENÉ MOUCHAMI
O přímých finančních ztrátách u dojeného skotu v souvislosti s výskytem obtěžujícího hmyzu se historicky na našem území mnoho nenapsalo.
Opakem jsou pak zkušenosti ze Spojených států amerických, Anglie a jejích bývalých kolonií a novodobě ze západní Evropy. Už v roce 1925 američtí autoři popisují pokus, kde při vypuštění většího počtu much ve stáji klesla produkce mléka o 1,49 kg/ den a tučnost mléka klesla o cca 0,65 % a naopak v šedesátých letech fakt, že na farmách, kde je problematika much dobře zvládnutá, zaznamenali nárůst produkce mezi 0,45 až 1,42 kg/den nebo v procentuálním vyjádření nárůst v intervalu 10 -20 %. Celkově jsou ztráty u skotu v souvislosti s mouchami spočítány na cca 2,2 mld. amerických dolarů ročně.
To, že výskyt much je vážným problémem si uvědomují například i výkrmci skotu. V americkém Kansasu dokonce vydali příručku k tomuto tématu. Tím že mouchy skot obtěžují a v případě bodalek dokonce sají krev, způsobují tak velké ztráty v podobě snížených přírůstků.
Co se týče přímých ztrát, vyvolaných bodáním, rušením při krmení a odpočinku i dalších běžných aktivitách skotu, zabývali se jimi například na Floridě. Zde odhadují, že mouchy způsobí ztrátu až 36 miliónů dolarů ročně. Tyto ztráty se nevztahují pouze na dojnice, ale vždy bývají postiženy i ostatní kategorie. U odchovávaného zvířete může již při zamoření 200 much na kus nastat snížení hmotnosti o 15 kg oproti stavu v nezamořených stájích. Pokud bychom měli zhodnotit konkrétní případy z českých podmínek, tak v době zamoření přesahují ztráty v produkci mléka i 0,5 kg na kus a den. Uvážíme-li, že výskyt much nastává v našich podmínkách v období od července do poloviny září, tak se jedná o obrovské ztráty.
Krávy se brání shlukováním
Možná díky náhodě, ale hlavně díky výzkumu chování a welfare v době tepelného stresu, jsme narazili na jeden fenomén, který byl označen jako shlukování (angl. Self-willedcrowding dle Erbez, Boe, Falta, Chládek, 2010). Po instalaci kamer a záznamového zařízení ve stájích jsme začali zaznamenávat specifický behaviorální projev, na který nás chovatelé již dříve upozorňovali. Jde o shromažďování zvířat na jednom místě stáje, resp. sekce a to v době od osmé hodiny ranní téměř do setmění. Prvním vysvětlením byla teplota ovzduší či výskyt proudění chladného vzduchu. Tato domněnka se však záhy ukázala jako mylná. Po provedeném měření mikro-klimatických hodnot uvnitř stáda shromážděných krav, jsme zjistili, že tímto chováním, se sledované parametry zhoršují v neprospěch dojnic. Zvířata si v podstatě sama tepelný stres ještě více prohlubovala. Jako správné vysvětlení paradoxního jevu se nakonec ukázala myšlenka o snižování povrchu těla a možnosti vzájemného plašení much oháňkami.
(PPT) prezentace Biologický boj s hmyzem ve stáji
Crowding of dairy cows in a cubicle barn during the hot summer months, IN: Archives Animal Breeding - Archiv Tierzucht